Psychedelika – Úvod

Pohodlně se usaďte a na okamžik odvraťte své oči od obrazovky. Nechte své vědomí volně plynout, naplnit všechen ten prostor, jehož se mu sice dostává, ale normálně se příliš soustřeďuje na jednu věc, než aby jej obývalo. Prozkoumejte své ruce, svůj trup, své nohy. Postupně po jednom zatínejte svaly. Obvykle své tělo cítíte jen matně, avšak pokud chcete, můžete na něj upřít svou plnou pozornost a skutečně se mu věnovat.

Není to zvláštní? Vaše tělo existuje jen jako odraz ve vaší mysli. Když se myšlenkami zatouláte příliš daleko, jako by úplně přestalo existovat, zcela z prostoru vašeho vědomí vyprchá. Ne nadarmo se říká, že je člověk pohlcen prací. Samozřejmě, pokud budete chtít, můžete na něj pohlédnout či si na něj sáhnout, ale takové vjemy samy o sobě nic neprozrazují o tom, jaké vaše tělo doopravdy je, pouze o tom, jak se vám jeví. Se zbytkem světa je to podobné.

Všechno, co kdy prožijete, prožijete prostřednictvím výskytů rozličných prvků ve svém vědomí – ty smyslové jsou nejbezprostřednější, protože jsou v podstatě neustále přítomné, avšak ve své podstatě také jde jen o určité výskyty, ač stabilní. Pro tyto prvky existuje název, společně se jim anglicky říká qualia, můj překlad tohoto termínu by byl vědomžik či počeštělá forma kválie.

Jedním druhem kválií může být třeba chuť šťavnatého jablka na vašem jazyku, dalším bolest, když se při jeho krájení omylem říznete a úplně jiným úleva, kterou cítíte při zjištění, že zranění je jen mírné a není potřeba ho nijak ošetřovat. Ač se tyto prožitky od sebe navzájem kvalitativně velmi liší, základní povahou jsou totožné – ve všech případech jde o vědomžik, který se na nějakou dobu objeví ve vědomí a následně zmizí, nahrazen jinými.

Celý náš vědomý prožitek je sestaven z řady přechodných kválií, jež přecházejí jedna do druhé. Většina vědomžiků, s nimiž se můžeme setkat, je nám důvěrně známá a spadá do jednoho ze dvou velmi širokých typů: smyslových vstupů či pocitů. Mezi smyslové vjemy zahrnuji i bolest a další podobné kválie, které se očividně nějakým způsobem vztahují k tělu či zbytku vnějšího světa. Mezi pocity pak spadá cokoliv, co má původ pouze vnitřní.

Pokud nad lidským bytím uvažujeme takto, zdá se být očividným, že člověk není jednotlivými kváliemi, protože ta se objevují a mizí s tím, jak se mění svět kolem nás. Právě tak nejspíše není jejich sbírkou, neboť je možné omezit výskyt vědomžiků, aniž by se tím výrazně omezil pocit toho, že jste – když člověka umístíte do flotační nádrže, ve které mu budou odepřeny v podstatě veškeré hlavní smyslové vjemy, stále si bude připadat jako člověk. Jistě, jeho mysl se po chvíli začne toulat podivnými místy, neboť mozek není stavěn na podobné zacházení, ale vědomí takového člověka bude mít stále svou obvyklou subjektivní mohutnost, ať už to znamená cokoliv.

Z toho poměrně jasně vyplývá, že ve skutečnosti nejsme kváliemi, ale tím, co vědomžiky prožívá, tedy vědomím samotným, bez ohledu na to, jaké kválie právě prožívá. Co je to ovšem vědomí? Nad touto otázkou selhává rozum již po celá tisíciletí. Jaké to je být netopýrem? ptal se slavně myslitel Thomas Nagel , když bádal nad povahou vědomí. Proč je bytí člověkem či (nejspíše) zvířetem nějaké, zatímco bytí kamenem nijaké?

Pokud hledáte odpověď na tuto otázku, zklamu vás, neboť v tomto článku (a ani v ostatních této série), ji z očividných důvodů nenajdete. Přesto však už jen skutečnost, že si tuto otázku vůbec pokládáme, potvrzuje, že jsme vědomí samo, nikoliv jeho obsah. Kválie netopýra se nejspíše velmi liší od těch našich, když už nic jiného tak prostě proto, že je vybaven jinou smyslovou soustavou (většina lidí bohužel nedisponuje sonarem), avšak netopýr i člověk jsou oba shodně proživateli prožitků, nikoli prožitky.

Že jsme vědomím je velmi důležité. Všechno, co v životě děláme, totiž děláme právě proto, abychom naplnili své vědomí (tedy sebe) vědomžiky, po kterých toužíme. Dosahujeme toho různými způsoby – od vyhledávání svých oblíbených pokrmů přes obdivování umění až po chvíle lásky strávené v objetí milence. Jak podotýká filozof a neurovědec Sam Harris, těžko lze nalézt základnější lidské právo nežli právě volnost v dosahování kválií.

Přesto je toto právo společností omezováno. Někdy je tomu dobře – nemělo by mi být například umožněno někoho jiného mučit jen proto, že mi to působí potěšení. Někdy však společnost z různých pomýlených důvodů omezuje či přímo znepřístupňuje i takové prostředky, které by mohly vést k obrovskému lidskému rozkvětu a nárůstu štěstí a harmonie ve světě.

A tím se dostáváme k námětu této série článků.

Psychedelika jsou nepochybně jedním nejrozporuplnějších témat dnešního světa. Na jednu stranu stále panuje desetiletí stará hysterie podpořená řadou čirých dezinformací, pro kterou se k nim společnost staví velmi odmítavě a zanechává je nelegální. Na druhou v současné době probíhá obrovská renesance vědeckého psychedelického výzkumu a vychází najevo, že jde o látky s širokou řadou lékařských využití. V některých oblastech by mohlo dokonce jít o vůbec nejsilnější léčiva, jaká prozatím máme k dispozici.

Rozsah dezinformovanosti společnosti ohledně této problematiky je vskutku monstrózní. Právě proto jsem se rozhodl sepsat tyto články. Je v pořádku, pokud si někdo myslí, že některých kválií by nikdy nemělo být dosahováno a je schopen tento názor podpořit pádnými důvody. Jistě existuje nějaká argumentační linie, podle které jsou jisté prožitky ze své podstaty nemorální a společensky nežádoucí (na mysl přicházejí například některé křesťanské představy o sexuálním potěšení jakožto hříchu). Sice s takovou logikou nemohu souhlasit, avšak jsem ochoten ji respektovat. Rozhodně však v pořádku není, pokud někdo šíří podobné myšlenky, aniž by skutečně věděl, co užívání psychedelik obnáší, obzvláště pokud tak činí z pozice autority.

Obdobně je poměrně zvláštní, že alkohol a (kouřením konzumovaný) nikotin, obojí smrtelně nebezpečné drogy, které již zničily miliony životů, jsou považovány za zcela společensky přijatelné a jejich užívání je aktivně podporováno politiky a dalšími veřejně činnými osobami, a dokonce ve velké míře tolerováno i u dětí, zatímco zdravotně v podstatě neškodná a nenávyková psychedelika jsou ostrakizována a jejich uživatelé vesměs odsuzování házeni do stejného pytle s nebožáky závislými na heroinu či jiných tvrdých drogách.

Smyslem této série textů je přinést objektivní, na rigorózním vědeckém výzkumu založená fakta o psychedelikách ve všech směrech – mechanismech jejich působení, konkrétních efektech, rizicích, možném lékařském využití, historii, legalitě a teoretických prospektech do budoucna. Těmito základními kameny se bude proplétat menší série mých osobních filozofických zamyšlení ohledně možných interpretací psychedelického prožitku v kontextu epistemologie, metafyziky a axiologie, spekulací nad dopady rozličných úrovní legalizace a podobně. Důvodem, proč takto odděluji hlavní a vedlejší články je, že chci pokud možno co nejpřehledněji určit, co je výsledkem vědeckého výzkumu a co je jen můj osobní dohad či interpretace.

Nemám potřebu nikoho přímo přesvědčovat o tom, jestli psychedelika mají či nemají potenciál přinést společnosti něco dobrého. Odpověď je jasně patrná a ve faktech, která hodlám předložit, ji najde každý, kdo je ochotný se nad věcí zamyslet konstruktivně a bez předsudků.


Rád bych slíbil, že budou příspěvky vycházet v pravidelných intervalech každý týden, ale nemohu tak učinit. Série stále není zcela dopsána a je možné, že se na některé ze zbývajících částí zaseknu o něco déle. Preferuji kvalitu nad rychlostí a věřím, že u mých čtenářů je tomu právě tak. Během příštích dvou týdnů navíc budu u moře a není tak úplně jisté, že tam budu mít funkční internet a motivaci pracovat.

Autorem náhledového obrázku je Juan Carlos Fonseca Mata.

Celou psychedelickou sérii najdete tady.

2 thoughts on “Psychedelika – Úvod”

Komentovat

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s