Psychedelika a povaha reality

Psychedelické prožitky patří mezi to nejsilnější, co člověk vůbec může zažít. Vědecké dotazníky dokonce ukazují, že první zkušenost s LSD mnoho lidí označuje za jednu z pěti nejvýznamnějších událostí svého života, srovnatelnou s narozením prvního dítěte či smrtí blízkého.

Není proto divu, že lidé mají tendenci přisuzovat odhalením, jichž se v průběhu duchovní cesty stanou svědky, větší důvěryhodnost, než by patrně vyžadoval zdravý rozum. Jedna věc je vidět na DMT McKennovy strojové elfy, druhá je usoudit, že realita je iluze, za kterou stojí mimozemské extradimenzionální bytosti.

Continue reading “Psychedelika a povaha reality”

Advertisements

Co zažijete na psychedelikách

.

….

………

DISCLAIMER

Smysl tohoto textu je čistě edukativní a není jeho cílem kohokoliv jakkoliv navádět či podněcovat ke konzumaci nelegálních substancí, natož šířit toxikomanii jako takovou. Autor se zříká veškeré zodpovědnosti za všechny způsoby, jakými by mohly být informace v tomto vzdělávacím článku zneužity či dezinterpretovány škodlivými způsoby.

 

Problém sdílení

Jak již bylo naznačeno v minulém příspěvku této série, psychedelika a halucinogeny obecně produkují stavy mysli, které se výrazně kvalitativně liší od čehokoliv, co by člověk mohl v rámci svého normálního smyslového života zažít.

To v praxi znamená, že pokud opomineme různé extrémní metody (jako jsou právě rozumvírače, hluboká meditace, holotropní dýchání a jiné), je zhola nemožné těchto stavů dosáhnout. To může mít několik důvodů. Některé z psychedelických kválií jsou prostě natolik intenzivní, že nic, co by se člověku reálně mohlo přihodit, je nedokáže vyvolat, ačkoliv v podstatě jde jen o extrémně znásobené normální pocity. Jiné vědomžiky však vůbec nekorespondují s prožitky běžného života, jak si za chvilku ukážeme níže. Paradoxně tak může dojít k situaci, kdy člověk sám vlastně neví, co cítí.

Continue reading “Co zažijete na psychedelikách”

Droga lásky

Jen těžko lze vymyslet příhodnější den pro článek o extázi, než je právě svátek svatého Valentýna, který je v naší kultuře vzhledem k jeho historickému původu poměrně zvláštně chápán jako svátek zamilovaných a lásky obecně. Ač extáze není psychedelikem v pravém smyslu slova, má s nimi mnoho společného, takže bychom ji v naší sérii neměli opomíjet.

Pokud by existovala nějaká droga lásky, byla by jí nepochybně právě extáze. Té se rovněž říká MDMA (podle jejího chemického názvu 3,4-methylendioxymethamfetamin) či Éčko nebo Mko. Poslední ze zmíněných názvů je ovšem mírně zavádějící, neboť se používá i pro MDA (
3,4-methylenedioxyamphetamin), což je odlišná látka, někdy rovněž používaná jako samostatná droga, ve kterou se extáze v těle rozloží.

Continue reading “Droga lásky”

Jak fungují psychedelika?

Terminologické zmatení

Co se vám vybaví, když se řekne slovo droga? Jste-li typickým zástupcem západní společnosti, bude to patrně obrázek nějaké fetky, jak si ve stínech v temné uličce rozpouští na lžičce pervitin, případně vysmátý obličej Jordana Belforta chvilku poté, co sjel lajnu kokainu.

A v tom je přesně jádro problému. Termín ‚droga‘ je tak široký a opředený tak negativními konotacemi, že je v podstatě nemožné vést za jeho využití smysluplnou diskuzi o různých látkách ovlivňujících mysl. Těch je přitom nespočet a navzájem se od sebe velice liší, jak z hlediska farmakologického principu fungování na lidské tělo a následných subjektivně pozorovaných efektů, tak z pohledu toxicity, možného budování závislosti a dalších nedobrých účinků. Continue reading “Jak fungují psychedelika?”