Dědictví Zarathustrovo

Povězte lidé toho světa, čím byste byli raději? Hvězdou v otevřeném hrobě, k zániku pevně odsouzenou, přesto však zářící a jasnou, svobodou ve svém nedokladném konci? Nebo snad člověkem s leskem v očích a prázdnotou v srci, lačnícím, bažícím po žáru a plameni hvězdy, po jejím světle, které se vaše oči zoufale a marně snaží lapit? Cožpak je vám dlouhý, zbytečný život milejší posledního tance, vášně, jež přichází před koncem všech věcí? Copak nic vás nenaučil Zarathustra, ten prorok nad proroky, posel časů budoucích?

Continue reading “Dědictví Zarathustrovo”

Advertisements

Etický nihilismus jako cesta k racionálnímu egoismu

Člověk, jenž se stane etickým nihilistou, tedy osobou, která není ochotna či schopna věřit v nezpochybnitelnou morální správnost či špatnost jakéhokoliv jednání, ať už je závažnost takového jednání jakákoliv, jež považuje veškerou etiku jen za složitý systém společenských smluv, sloužící ku prospěchu jedinců a skupin, které jej prosazují, aniž by taková soustava byla univerzálně platnou v jakémkoliv možném významu slova, se dostává do prazvláštní životní situace.

Continue reading “Etický nihilismus jako cesta k racionálnímu egoismu”

Proč má lidský život hodnotu

Víra ve vnitřní hodnotu lidského života je nesmírně pevně zakořeněna v naší společnosti – konec konců, vražda je považována za nejhorší ze všech možných zločinů (obzvláště, pokud je masová), ačkoliv dotyčný zavražděný, pokud můžeme soudit, již po smrti netrpí, a tudíž není ublíženo jemu, nýbrž truchlícím. I přesto vám však každé malé dítě řekne, že zbavení člověka života je samozřejmě činem zcela nepřípustným, ba přímo odporným.

Continue reading “Proč má lidský život hodnotu”

Jak milovat

Rozmáhá se nám tu takový nešvar, a tím je neschopnost lidí okolo mne pochopit, na čem by měl být založen fungující a hluboký citový vztah. O vážnosti situace mluví už jen fakt, že se o ní cítím být povinen psát já, veřejně známý sociopat a společenský vyděděnec.

Continue reading “Jak milovat”

Konsekvencialismus a Deontologie

Jednou z hlavních součástí filozofie je etika a jednou z hlavních součástí etiky je takzvaná normativní etika. O co jde? V podstatě právě o obecně nejrozšířeněji známou část etiky, jež zkoumá, za jakých okolností by měl člověk jak konat, aby jeho činy bylo možno považovat za morálně správné –  a naopak, za jakých okolností jsou činy morálně nepřípustné.

Continue reading “Konsekvencialismus a Deontologie”

Pohřbená duše

Část první – Umění těla

Co je to umění, ptáte se? Vyjádření sebe sama, projekce důvěrné jedinečnosti lidské duše na pestré plátno světa. Není umění bez umělce, neboť právě zvídavá lidská mysl přetváří nic v něco, obyčejno v neobyčejno. Již před drahnou dobou lidé jako Marcel Duchamp, jako Henri Matisse, jako Andy Warhol přenesli tíhu z díla na autora samotného, předvedli, že jedině na výtvarníkovi záleží, neboť v jeho očích a rukou se může stát uměním cokoliv. Toto osvobození kultury, kdy byla váha významu plně odejmuta formě a předána funkci, je bezpochyby tím největším darem, jakým hrůzami soužené dvacáté století vůbec kdy mohlo lidstvu přispět. Konečně bylo tvůrcům umožněno být zcela osobními, konečně se umění s autorem (a divákem) jedním stalo.

Continue reading “Pohřbená duše”

Lidé a bozi

Lidé a božstva spolu mají dlouhý, komplikovaný vztah. S každou civilizací, jež povstala, se zvedl z prachu nový bůh, krmený strachem a úctou. Naši předci uctívali ideály zvířecí síly i ženské plodnosti, své vlastní praotce, rozvětvené rodiny ne nepodobné jejich vlastním, vtělení vyšší moci i všeprostupující kosmické principy. Dokonce i dnes, po tisících let duchovního a technologického vývoje stále naprostá většina lidstva věří v některou z mnoha forem vyšší moci.

Continue reading “Lidé a bozi”