Proč má lidský život hodnotu

Víra ve vnitřní hodnotu lidského života je nesmírně pevně zakořeněna v naší společnosti – konec konců, vražda je považována za nejhorší ze všech možných zločinů (obzvláště, pokud je masová), ačkoliv dotyčný zavražděný, pokud můžeme soudit, již po smrti netrpí, a tudíž není ublíženo jemu, nýbrž truchlícím. I přesto vám však každé malé dítě řekne, že zbavení člověka života je samozřejmě činem zcela nepřípustným, ba přímo odporným.

Continue reading “Proč má lidský život hodnotu”

Advertisements

Jak milovat

Rozmáhá se nám tu takový nešvar, a tím je neschopnost lidí okolo mne pochopit, na čem by měl být založen fungující a hluboký citový vztah. O vážnosti situace mluví už jen fakt, že se o ní cítím být povinen psát já, veřejně známý sociopat a společenský vyděděnec.

Continue reading “Jak milovat”

Konsekvencialismus a Deontologie

Jednou z hlavních součástí filozofie je etika a jednou z hlavních součástí etiky je takzvaná normativní etika. O co jde? V podstatě právě o obecně nejrozšířeněji známou část etiky, jež zkoumá, za jakých okolností by měl člověk jak konat, aby jeho činy bylo možno považovat za morálně správné –  a naopak, za jakých okolností jsou činy morálně nepřípustné.

Continue reading “Konsekvencialismus a Deontologie”

Pohřbená duše

Část první – Umění těla

Co je to umění, ptáte se? Vyjádření sebe sama, projekce důvěrné jedinečnosti lidské duše na pestré plátno světa. Není umění bez umělce, neboť právě zvídavá lidská mysl přetváří nic v něco, obyčejno v neobyčejno. Již před drahnou dobou lidé jako Marcel Duchamp, jako Henri Matisse, jako Andy Warhol přenesli tíhu z díla na autora samotného, předvedli, že jedině na výtvarníkovi záleží, neboť v jeho očích a rukou se může stát uměním cokoliv. Toto osvobození kultury, kdy byla váha významu plně odejmuta formě a předána funkci, je bezpochyby tím největším darem, jakým hrůzami soužené dvacáté století vůbec kdy mohlo lidstvu přispět. Konečně bylo tvůrcům umožněno být zcela osobními, konečně se umění s autorem (a divákem) jedním stalo.

Continue reading “Pohřbená duše”

Lidé a bozi

Lidé a božstva spolu mají dlouhý, komplikovaný vztah. S každou civilizací, jež povstala, se zvedl z prachu nový bůh, krmený strachem a úctou. Naši předci uctívali ideály zvířecí síly i ženské plodnosti, své vlastní praotce, rozvětvené rodiny ne nepodobné jejich vlastním, vtělení vyšší moci i všeprostupující kosmické principy. Dokonce i dnes, po tisících let duchovního a technologického vývoje stále naprostá většina lidstva věří v některou z mnoha forem vyšší moci.

Continue reading “Lidé a bozi”

Soucit a soustrast

Soucit, tedy touha pomoci trpícímu, je bezesporu jednou z hlavních morálních hodnot dnešní doby. Pravděpodobně nejsnazším způsobem, jak tuto skutečnost zpozorovat, je sledovat denní tisk, kde se velice často vyskytují zprávy psané právě tak, aby člověk mohl s jejich aktéry snadno soucítit (v novinářském žargonu nese tento princip jemně pejorativní název HLP či háelpéčko, neboli hluboký lidský příběh). Nejde jen o zprávy o katastrofických událostech, ale spíše o prosté pohnuté příběhy lidí, jež jsou nějak zajímavé a zároveň umožňují čtenáři sebeuspokojit se soucitem s daným člověkem. Logika je to poměrně prostá – soucit je pud jako každý jiný, a po jeho ukojení následuje slast, ona odvěká odměna za splnění přírodou předepsaného.

Continue reading “Soucit a soustrast”

Inteligenční škály

V poslední době se velmi často skloňuje slovo ‘superinteligence‘, především v kontextu AI (umělé inteligence) a nástupu technologické singularity. Co však tento termín skutečně znamená?

Continue reading “Inteligenční škály”