Misinformace a dezinformace

Existuje jistá tenká linie mezi lží a nepravdou, po níž lze kráčet jen velmi opatrně. Ne vše, co není pravda, je automaticky lží – někdy se může stát, že jde o mýlku, nikoliv o zlý úmysl. Právě v tom tkví rozdíl mezi lží a nepravdou, dezinformací a misinformací.

Continue reading “Misinformace a dezinformace”

Advertisements

Jak volit

Ve zkratce, pokud je vaším zájmem, aby se na prezidentské sesli již dále neválel Zeman, volte Drahoše.

Proč? Protože má ze všech dostupných kandidátů nejvyšší šanci, že Zemana porazí v druhém kole. Na pozicích za ním jsou pánové Horáček s Topolánkem. Oba jsou pro velké množství lidí nepřijatelní pro svou minulost (u jednoho veksláctví a vztah k sázkařskému byznysu, u druhého rozličné kauzy, které zde snad nemusím popisovat a které jsou velmi jednoduše dohledatelné).

Z průzkumu Medianu a Kantaru z 15. prosince plyne, že vyrovnanou šanci na výhru v druhém kole proti Zemanovi má jen Drahoš. Horáček ztrácí dva procentní body a Topolánek jich ztrácí přes třicet pět.

Pánové Fischer a Hilšer mají téměř nulovou šanci dostat se do druhého kola (a ano, jsem si vědom, že Karel Schwarzenberg taky ‘zázračně’ postoupil… jenže ten měl dvakrát víc průzkumy predikovaných procent, než má nyní Fischer). O Hannigovi, Hynkovi a Kulhánkovi je zcela zbytečné hovořit a jsem ochotný vsadit veškerý svůj majetek na to, že nepostoupí ani jeden z nich. Ostatně, pokud by postoupili, už bych ho stejně nepotřeboval, protože bych patrně skočil z okna.

Zbývají tedy čtyři: Zeman, Drahoš, Horáček a Topolánek.

Topolánka jsem nucen vyřadit rovnou. Mezera mezi ním a Zemanem pro druhé kolo je tak obrovská, že ačkoliv výzkumy se mohou často plést, zde mi to přijde jako zcela průkazné. I v dotaznících, zda kandidát je přijatelný či nepřijatelný a zda spíše rozděluje či spojuje společnost, se trvale umisťuje hůře než Zeman. Hlas Topolánkovi je tedy poměrně jasně nepřímo hlas Zemanovi. Může se nám to nelíbit, ale prostě to tak je, datová analýza hovoří jasně. Rád bych zde rovněž vypíchl, že tento názor je založen čistě na datech, nikoli na mých osobních antipatiích vůči ‘chlapovi s gulemi’, což je také důvod, proč k argumentaci proti němu nevyužívám kauz jeho minulosti. Už se to to tak prostě stalo, že je společensky nepřijatelný, s tím nic nenadělá nikdo z nás.

Horáček je (z pohledu pravděpodobnosti) do jisté míry podobný případ jako Topolánek, ačkoliv v omezenější míře. I u něj je velká šance, že v druhém kole prohraje se Zemanem, i on je pro svou minulost pro velké množství lidí nevolitelný, což mu příliš nepomáhá. Pokud do urny plánujete vhodit obálku s jeho jménem, zamyslete se prosím nad touto otázkou: je pro vás skutečně důležitější, aby na Hradě seděl Horáček spíše nežli Drahoš, ačkoliv oba zastávají v podstatě velmi podobné (rozumějte demokraticky prozápadní) hodnoty, než aby Hradě již dále neseděl Zeman, ačkoliv očividně zosobňuje hodnoty vám zcela cizí? Z mého pohledu to čistě z hlediska posouzení risku není dobrý obchod.

A konečně Drahoš. Nebudu zde nikoho přesvědčovat, že je v ideálním světě nejvhodnějším kandidátem, především proto, že si to nemyslím. Zůstává ale faktem, že má největší šanci ze všech demokratických kandidátů na porážku Zemana a vyhnání jeho proruskočínské kliky ze srdce naší země. Důležitým aspektem také je, že pochází z východní části země, což jej jistě přibližuje některým voličům. Fakt, že je protřelým a respektovaným vědcem, také neškodí, a naopak vede k jeho identitě člověka, který má spojovat společnost.

Kdyby měl volbě rozhodnout jen můj hlas, hodil bych jej nejspíše Marku Hilšerovi. Jelikož je ale volba nejen na mně, musím se rozhodovat strategicky a co nejvíce odpovědně. A právě proto budu v sobotu volit Jiřího Drahoše.