Psychedelika a povaha reality

Psychedelické prožitky patří mezi to nejsilnější, co člověk vůbec může zažít. Vědecké dotazníky dokonce ukazují, že první zkušenost s LSD mnoho lidí označuje za jednu z pěti nejvýznamnějších událostí svého života, srovnatelnou s narozením prvního dítěte či smrtí blízkého.

Není proto divu, že lidé mají tendenci přisuzovat odhalením, jichž se v průběhu duchovní cesty stanou svědky, větší důvěryhodnost, než by patrně vyžadoval zdravý rozum. Jedna věc je vidět na DMT McKennovy strojové elfy, druhá je usoudit, že realita je iluze, za kterou stojí mimozemské extradimenzionální bytosti.

Analyzovat rozumvírání a uvažovat, jak prožitky v něm zahrnuté zakomponovat do běžného života, je pochopitelně velmi důležité. Během duchovní cesty může být mnoho odkryto a poutník se může dozvědět věci o sobě samém, k jakým by za normálních okolností neměl přístup či si je nebyl ochotný připustit – ostatně právě proto jsou nyní psychedelika stále více a více považována za novou revoluci v psychoterapii, jak si budeme ukazovat v jednom z budoucích textů.

Člověk ovšem musí k těmto zkušenostem přistupovat maximálně kriticky. Již jsme si vysvětlovali dříve, že během rozumvírání jsou vyřazeny některé z evolučně lépe vyvinutých struktur mysli a mozku, které zodpovídají za kritické myšlení. Vše získává na velikém symbolismu a dočasné obrovské osobní významnosti.

To ovšem psychedelickému prožitku nepřikládá o nic větší důvěryhodnost, právě naopak. Ačkoliv je nesmírně intenzivní a během svého průběhu se může zdát právě tak opravdový – ne-li opravdovější – než obvyklá realita, člověk by se měl mít na pozoru. Vlastně by se měl mít na pozoru o to více, neboť už samotné pozření drogy předpokládá, že mu smysly budou jistojistě lhát.

Ale Uthere, můžete namítat, copak opravdu není možné, abychom z tripování vytěžili nějaký poznatek o realitě?

Je to možné, pochopitelně. Ve skutečnosti právě psychedelický stav začíná být v dnešní době opět považován za podobný nástroj pro psychologii, jako je pro astronomii teleskop. Je ale nutné rozlišovat mezi situací, kdy mne na psychedelikách napadne nějaká myšlenka a já ji následně v bdělém stavu rozvinu a rozpracuji pomocí svých nejlepších schopností empirického uvažování a tvrdé práce s fakty, a situací, kdy mne během duchovní cesty přemůže nějaký dojem a já jej prostě přijmu, aniž bych o něm jakkoliv uvažoval či jej podroboval jakékoliv kritické analýze.

Aldous Huxley, autor románu Konec civilizace, po svém prvním pokusu s meskalinem slavně formuloval eliminativní teorii mozku. Ta v podstatě praví, že mozek ve skutečnosti neslouží jako generátor vědomí, ale jako přepouštěcí ventil, který omezuje množství prožitků, jež jsme schopni vnímat.  Ve chvíli, kdy jeho činnost nějakým způsobem narušena, například právě psychedeliky, vědomí se rozšiřuje a je zahlceno prožitky, takže není schopné správně fungovat.

Obzvláště v kontextu panpsychismu zůstává tato teorie ve filozofii poměrně silně zastoupená, ač pořád jde o okrajovou myšlenkovou školu.

Proč ji tady uvádím? Protože nám poslouží jako příklad nápadu, který sice může být milný, ale ačkoliv vychází z psychedelie, stále je založen na logice – Huxley pozoroval jisté fenomény a pokoušel se pro ně najít smysluplné vysvětlení. Je také nutné si uvědomit, že s touto myšlenkou přišel dlouho před rozvojem moderní neurovědy, která přinesla daleko průkaznější poznatky o působení rozumvíračů na lidský mozek.

Na druhé straně pomyslné karty stojí člověk, který si prožije pocit jednoty a propojení a získá dojem, že objektivním smyslem a účelem života je láska, ať už to znamená cokoliv, aniž by provedl sebemenší reflexi či se jen prostě zamyslel nad pravděpodobností takového modelu světa.

Je to pochopitelně možné, ale také je to extrémně nepravděpodobné. Láska plní svůj evoluční smysl a kromě člověka a možná pár vysoce inteligentních zvířat se u žádného jiného tvora patrně nevyskytuje, prostě proto, že jejich mozky nejsou dost složité, aby vůbec mohly takový pocit vytvořit. Ve skutečnosti ani nevíme, zda je velká část zvířat vůbec vědomá.

Zůstává prostou pravdou, že obsah psychedelického prožitku jako takový, ať už je jakýkoliv, neodhaluje o povaze objektivní reality, existuje-li nějaká, zhola nic. Vlastně právě naopak, spíše mne utvrzuje v představě, že běžně pozorovaný svět je skutečný, neboť zatímco jednotlivé psychedelické prožitky se od sebe navzájem radikálně liší a v podstatě se nestává, že by člověk zažil tu samou věc dvakrát, běžný střízlivý život zůstává konzistentní sám se sebou a udržuje si pevnou návaznost i mezi oddělenými pasážemi vědomí (například navzdory spánku, jenž odděluje dny).

Koncepty pojmu a dojmu jsou zde velice nápomocné. Dojem je cokoliv, o čem máme jen mlhavou, klamavou představu, nezaloženou na hlubším uvažování a logice. Pojem vychází z opakovaného, pečlivého výzkumu a interpretace pozorovaných faktů a může jej obstarat jen a pouze věda – protože jen a pouze věda se věnuje kritickému rozboru reality. Vše ostatní do sebe nějakým způsobem zahrnuje dojmy, a tím pádem je odsouzeno k nezdaru.

Čemu člověk věří je pochopitelně jeho osobní věc, ale problém nastává ve chvíli, kdy taková víra začne zásadním způsobem poškozovat jeho život. U psychedelických odhalení navíc hrozí, na rozdíl od obvyklé poměrně mírné víry ve vyšší moc, že se duchovní poutník rozhodne náhle změnit něco ve svém běžném životě, třeba odejít z práce, opustit vztah a podobně.

Takové změny mohou být nezvratné a je důležité je učinit až po zdravé úvaze. Je přirozeně možné, že psychedelika člověku odhalí, že jej jeho zaměstnání již nenaplňuje a že by potřeboval změnu, aby překonal plíživou vnitřní prázdnotu, avšak daleko pravděpodobnější je, že v náhlém pnutí udělá něco, čeho bude později hořce litovat.

I proto by měla být psychedelika konzumována v kontrolovaném prostředí, ve kterém nehrozí, že by člověk pro nějaký neočekávaný, rozumvíračem navozený popud ublížil sobě či jiným. O tom se však budeme bavit až příště, v kapitole o bezpečném užívání psychedelik.

---

Autorem náhledového obrázku je můj přítel Mat Coll. Jeho tvorbu najdete zde.

Celou psychedelickou sérii najdete tady.